Ivan Jakubec: Místní a nouzové měny v minulosti - II.
USA
Několik stovek oblastí v USA, od malých obcí ve státě Iowa až po velká města typu St.Paul ve státě Minnesota, vydávalo svou vlastní měnu (scrip), popřípadě mělo v úmyslu tak během 30.let 20.století učinit.
Prvním městem, které si chtělo v říjnu 1932 z krize pomoci, byl Hawarden se třemi tisíci obyvateli. Charles Zylstra použil modelů Wörglu a wära, odchýlil se od nich však v tom, že nezřídil záložní fond, který měl krýt emisi nové měny. Namísto toho navrhnul, aby každý, kdo obdrží novou bankovku (scrip) v hodnotě jednoho dolaru, na ni nalepil zvláštní třícentovou známku - kolek, než ji předá někomu dalšímu. Po 36 transakcích by tak byly zajištěny prostředky v hodnotě 1,08 dolaru a tím kryta hodnota nové bankovky.
Nicméně zde neexistovala žádná možnost jak s určitostí zajistit, aby byla ona třícentová známka nalepena po každé provedené transakci. To bylo ponecháno jen na čestnosti lidí. Kromě toho se od wära Zystrův model lišil v tom, že známky (kolky) na bankovkách postrádaly časové omezení platnosti, takže ačkoliv byly bankovky opatřeny datumem, lidé nemuseli měnu v určitém termínu použít a mohli ji šetřit-hromadit. Novou měnou byly částečně placeni lidé zaměstnaní v místním projektu na snižování nezaměstnanosti. Ve skutečnosti však celý systém produkoval méně, než by bylo optimální na zaplacení nákladů na práci, která byla místními penězi placena.
I přes tyto problémy byl Zylstrův systém použit v několika dalších městech, a to s různými výsledky. Nakonec byl ale stejně nahrazen bližší podobou toho, co fungovalo ve Wörglu. V roce 1933 navíc profesor ekonomie z Yale University Irwing Fischer vydal manuál popisující založení a fungování měnového systému (stamp scrip). Podrobně zde popisoval druh měny navržené ve městě Reading (Berkshire County, Pennsylvania), kde měla bankovka na zadní straně 52 políček, ve kterých byly natištěny po sobě jdoucí středeční datumy, a to od týdne vydání na rok dopředu. Každý, kdo měl bankovku v držení v úterý večer, na ni musel - aby ji mohl následující den použít - nalepit speciální dvoucentový kolek. Po roce používaní by tak bylo možné bankovku vyměnit za dolar a 4 centy by zbyly na krytí vzniklých nákladů. Dle soudobých novinových zpráv byl tento druh měny kladně přijat.
Zpracováno podle knihy Barataria - A Community Exchange Network for the Third System, Richard Douthwaite, Dan Wagman, STROHALM, Holland, 1999; a podle http://www.scotbarter.org/aesreport/section_7_alternative_currencies.htm